Máme nakryto

Tak máme nakryto. Jsem nesmírně ráda, že nám do života vstoupil Impik s jeho páníčkem, který naprosto respektoval, že páření chceme nechat na přírodě. Udělat to co nejvíce přirozené v tom uměle řízeném chovu člověkem. Takže jsem se začali scházet už asi 2 měsíce před očekávaným háráním a pejsky seznamovali. Viděla jsem, že v sobě našli zalíbení a jsou parťáci. Chodili jsem na dlouhé klidně i 10Km dlouhé procházky a pejsci si na sebe zvykali. Když přišlo hárání tak jsem se domluvili, že cca od 9 dne budeme za pejskem chodit a necháme to na feně, kdy psa připustí. Tak se taky stalo, párkrát jsme odjeli s nepořízenou a pak se to povedlo. Moc se mi líbilo jak Růženka už věděla kam jít, jak z auta táhla, ke dveřím , jakmile se dostala do průjezdu valila k vratům do dvora, zde přeběhla dvůr bez povšimnutí k dřevěným vrátkům za kterýma byl Impík a hned se k němu snažila dostat. Jejich namlouvání bylo super, vypadalo to jako když tančí, skákali a dováděli, honili se a zase tančily, bylo to krásné sledovat přírodu v akci. Růženka dělala ofrky, hrála si na nedostupnou aby se nakonec k páření nechala přemluvit. Nedovedla bych si představit, že bych Růženku přivedla k psovi, kterého nikdy neviděla a držela jí, psa na ní, nedovolila bych jí aby si to řídila sama a sama svolila. Růženka byla prvnička, moc jsem si přála aby to prostě měla ve své režii a přesně to se stalo. Je fakt, že jsem museli sem tam Impika oddělit aby se uklidnil, protože ho hodně provokovala a mohlo by se stát, že by se moc unavil a krytí by nedopadlo, ale i za tento risk mi to stálo. Prostě jsem chtěla to nechat na přírodě. Takže máme nakryto a teď jen čekat, zda úspěšně.